Mohlo to být lepší. Starostové si stěžují na komunikaci se státem během pandemie
Analýza shrnující zkušenosti devatenácti starostů z předsednictva Svazu měst a obcí během koronakrize, ukázala, že klesla důvěra mezi státem a komunálními politiky. Ti si stěžují například na špatnou komunikaci, co se týče počtu nakažených osob, i na svévolné odebírání finančních prostředků. Aby se něco takového už neopakovalo, chtěl by mít svaz v krizovém štábu své reprezentanty.
„Není to úplně kritika toho, jak se stát během krize choval. Měla by to být zpětná vazba a jsou tam uvedené kroky, které by se daly zlepšit,“ nechal se pro server irozhlas.cz slyšet šéf Svazu měst a obcí František Lukl.
Svaz se spolu se státem už začal zabývat těmi nejožehavějšími problémy. Mezi nimi jsou například data o infikovaných, k nimž dosud neměla města přístup, ačkoliv o to prosila Ústřední krizový štáb.
Ke změně by mělo dojít v polovině srpna, kdy se očekává, že Ústav zdravotnických informací zašle obcím s rozšířenou působností první statistiky o nemocných s covidem-19. Dosud se ale neví, jak se budou tyto důvěrné informace předávat. Šéf statistiků Ladislav Dušek avizoval, že se to bude muset ještě dořešit.
Kvůli špatné komunikaci ale přestali starostové důvěřovat vládě. V jejich postoji je navíc ještě utvrdil postup šéfky státní pokladny Aleny Schillerové (ANO), která jim sebrala část peněz daní putujících do městských rozpočtů. Ty se pak použily na program Pětadvacítka pro malé podnikatele. „Dohromady to bylo v řádech miliard,“ informoval Lukl. Ministryně financí se hájila, že si města byla tohoto kroku už od začátku vědoma. Podle šéfa svazu by se měly městům vrátit peníze až v následujících dvou měsících.
„V některých malých obcích nemají odpovídající technické vybavení, zejména jde o pomalý internet,“ stěžoval si Lukl na špatnou technologickou výbavu radnic a obyvatel menších územních celků s poznámkou, že svaz už tuto problematiku řeší s resortem průmyslu a obchodu. V řádu měsíců by se tato situace měla zlepšit.
Jak si poradit s bezdomovci?
Lukl varoval ale i před jinými nebezpečími, která přijdou poté, co v Česku udeří druhá vlna koronaviru. Nikdo se například nezabývá tím, jak se v případě epidemie postarat o bezdomovce.
Šlo-li by jenom o jednotlivé osoby, obce by to zvládly. V případě komunitního šíření infekce však nikoliv. „U těch starostů větších měst je to komplikace, když nemají nějakou oblast, kde by lidé bez domova mohli strávit karanténu. Museli jsme vyblokovat ubytovací kapacity, které jsme měli, kdyby něco takového nastalo, ale myslíme si, že to není úplně nejvhodnější varianta,“ nastínil šéf svazu.
„Jedinou možností je podle mě vytvořit stanová města, ve kterých by tito lidí měli dočasné bydlení nebo hygienické zázemí. Když to vezmu i za Kyjov, tak jsme pořídili několik tisíc roušek a dalších ochranných prostředků, bez pomoci státu to ale v tomto ohledu nezvládneme,“ podotkl.
Ke stejnému postupu se v průběhu března a dubna uchýlily například Praha či Pardubice. Hlavní město vybudovalo několik stanových míst, v nichž se lidem bez střechy nad hlavou zpřístupnila sprcha a teplé jídlo.
Čeští komunální politici podle analýzy v mnoha oblastech obstáli a těší se důvěře z řad svých obyvatel. „Malé územně samosprávné celky mají své vedení, které se zodpovědně stará o svěřené území a obyvatele,“ stojí ve výsledcích.
Jinak tomu nebylo ani v případě finančních rezerv územních samospráv i blízkého kontaktu s vedením škol, provozovateli hromadné dopravy či zdravotnických a sociálních zařízení, jež se dokázaly rychle adaptovat na překotné změny.
Zástupce ve štábu
Aby v případě druhé vlny epidemie koronaviru obce předešly problémům, chtěly by mít v Ústředním krizovém výboru svého reprezentanta.
„Budeme posílat dopis panu Babišovi a panu Hamáčkovi, ve kterém je budeme žádat o to, aby v Ústředním krizovém štábu byl zástupce měst,“ nechal se slyšet Lukl. „Sice tam je někdo za kraje, ale i kvůli lepšímu předávání informací si myslím, že by bylo lepší, kdyby tam byl i někdo od nás,“ poznamenal.
O koho půjde, šéf svazu neřekl s tím, že ale nenavrhne sebe či europoslance a předsedu Sdružení místních samospráv Stanislava Polčáka (TOP 09). „Měl by to být někdo, kdo má čas 24 hodin denně, je v dosahové vzdálenosti od Prahy a má i zdravotní vzdělání,“ vysvětlil.
„Pokud by se obnovovala činnost Ústředního krizového štábu, nemám nic proti účasti zástupce Svazu obcí a měst,“ informoval irozhlas.cz ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
zdroj: eurozpravy.cz
