Starý vánoční příběh z malé obce u Brna má zhruba po sto letech pokračování. Týká se Bílovic nad Svitavou, kde od tohoto léta fungují nové sociální byty. Jeden z nich radnice pronajímá pouze dětem, které už jako plnoleté odchází z Dětského domova Dagmar v Brně. Tedy toho stejného domova, který kdysi vznikl kvůli nálezu opuštěné holčičky v bílovických lesích.
„Stěhovala jsem se sem před několika dny v srpnu. Ještě jsem tu ale nepřespávala, zatím jsem na domově, ale definitivně tu budu přespávat jednatřicátého,“ usmívá se dvaadvacetiletá Brigita Hunková. První noc v novém bytě ji teprve čeká. Zatím si své nové 1+kk v bílém domě s vysokou špičatou střechou zařizuje. „Nějaké skříně a komody, drobnou elektroniku jako mikrovlnku a rychlovarnou konvici. A ledničku jsem dostala od domova,“ ukazuje svůj malý byt se zahrádkou.
Byt v klidné ulici je úplně nový. Je jeden z šesti, které obec postavila. Všechny domy od jednoho architekta vypadají skoro stejně, jednou zdí jsou vždy spojené. Brigita se skoro do vlastního stěhuje po osmi letech v dětském domově poté, co jí umřela matka. Do pár kilometrů vzdáleného Brna ale bude jezdit dál. „Dostudovala jsem a teď budu pracovat jako sociální terénní pracovnice. Budu chodit ke klientům domů a tam jim pomáhat,“ říká dívka. Plnoletým dětem odcházejícím z domova sociální pracovníci pomáhají třeba s hledáním bydlení nebo podáváním žádosti například o městský byt. Od domova taky dostanou na odchod 25 tisíc korun hlavně na zaplacení prvních nájmů. O pomoc nestojí každý, zároveň ne všechny děti mají tu šanci zvýhodnění sociální nebo startovací byt dostat. „Je to vždycky kolektivní rozhodnutí pedagogické rady. A taky ty děti známe dlouhodobě a tak víme, jak jsou schopné se adaptovat. Jsou roky, kdy od nás neodejde nikdo, protože máme malé děti, ale teď od nás budou odcházet čtyři,“ nastiňuje sociální pracovnice Monika Salátová.
Dětský domov má místo pro 25 dětí, ty žijí ve třech „rodinkách“ se svými „tetami a strejdy“. Domov Dagmar už využívá dva startovací byty v brněnské čtvrti Žabovřesky, ten v Bílovicích je v pořadí třetí. „Je to další místo, kde děti mají podporu společnosti a dostávají i zpětnou vazbu, že jsou pro společnost platnými členy,“ doplňuje Salátová. Podle starosty Bílovic nad Svitavou Miroslava Boháčka z hnutí STAN (který letos v krajských volbách kandiduje za Starostypro jižní Moravu) se tak pomyslně uzavírá kruh, který v obci kdysi začal.
„Ten příběh začal před sto lety, kdy spisovatel Rudolf Těsnohlídek a jeho dva kolegové šli po bílovickém lese, kde našli malou holčičku Lidušku, kterou zachránili. Odložila ji tam zoufalá matka, která už nevěděla co dál,“ připomíná Boháček, jak jsou Bílovice pomocí Těsnohlídka provázané s Brnem a dlouhodobou spoluprací s Dětským domovem Dagmar.
Těsnohlídek totiž po nálezu Lidušky v roce 1919 založil v roce 1924 po vzoru Kodaně tradici rozsvěcení vánočního stromu. Ten do Brna na náměstí Svobody přijel právě z Bílovic. A pod stromem vznikla sbírka pro Český červený kříž, tehdy pro opuštěné děti. Právě z výtěžku mohl vzniknout Dětský domov Dagmar, který funguje od roku 1929.
Zdroj: brno.rozhlas.cz
