Vedení Jihomoravského kraje v červnu s lidmi projedná aktualizaci územního plánu. Řeší trasování rychlostní silnice 43 z Brna do Moravské Třebové. Proti preferované bystrcké variantě se bouří tisíce lidí.
Je to dlouholetý spor, který nejspíš po prázdninách opět budou řešit soudy. Vedení Jihomoravského kraje chce na konci volebního období zalátat jedno z posledních „bílých míst“ v územním plánu. Zároveň odpoví na otázku, kudy povede rychlostní silnice číslo 43. Krajská koalice se kloní k takzvané Bystrcké variantě. Silnice z Brna do Moravské Třebové podle ní zčásti zkopíruje stopu nikdy neuskutečněné Hitlerovy dálnice. Veřejné projednání plánu, které se kvůli koronavirovým opatřením uskuteční s obyvateli na dálku, je na programu 9. června.
Vedení kraje původně vybíralo z patnácti variant. „Bystrcká, vedoucí kolem přehrady, se jeví jako nejvýhodnější a nejlepší ze všech těch porovnání. Všechny dopravní studie ukazují, že bítýšská varianta by z Brna odvedla jen malou část dopravy,“ zdůraznil náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Martin Maleček (za STAN+SOM). Podle odpůrců je však právě tato možnost, vedoucí Boskovickou brázdou, levnější a z dopravního hlediska podobně výhodná.
„Optimalizovaná varianta pomůže Brnu stejně jako ta bystrcká. Jediný rozdíl, který mezi možnostmi je, se týká velkého městského okruhu. Tam se ale bavíme asi o třech tisících aut z celkových padesáti tisíc. To je zanedbatelné,“ myslí si fyzik a akademický pracovník Vysokého učení technického v Brně Pavel Škarvada. Proti Bystrcké variantě bojuje.
Ve studii vidí spoustu technických pochybení, na která se pokouší zastupitele upozornit pomocí letáků. Každý týden jim zasílá jeden. „Hluk ve hlukové studii byl například posuzovaný jen 400 metrů od komunikace. To je málo. Zpracovatel tvrdí, že je to dostatečné, protože nad tuto vzdálenost nedochází k překročení hygienických limitů,“ popsal Škarvada. Studie však nehodnotila hygienické limity, nýbrž snížení či zvýšení hlukové zátěže. „A to se děje i nad 400 metrů,“ doplnil fyzik.
Kraj argumentuje tím, že části silnice, které povedou brněnskou Bystrcí a kolem přehrady, zůstanou zakryté. To napomůže snížení hluku. „Součástí návrhu aktualizace zásad územního rozvoje jsou i kompenzační opatření, například tunel, tubus nebo zatrubnění,“ sdělil Maleček.
Kritici se i přesto bojí, že tyto sliby kraj nedodrží. „Snaží se nás uchlácholit tím, že vybudují nadstandardy ve formě tunelů a tubusů. Ale víme, jak funguje státní sektor. Nadstandardy se neproplácí, je to nad rámec. Nevím, kde si Jihomoravský kraj myslí, že na to Brno vezme. Město potřebné prostředky nemá. To budou občané vybírat miliony do klobouku?“ podivila se Dana Vonková ze sdružení Naše Kníničky.
I kdyby se náhodou tunely postavily, podle Škarvady nemusí být kompenzace dostačující. „Na komunikaci bude spousta nájezdů a sjezdů, kvůli kterým bude potřeba tunel provrtat. Škodliviny a hluk se tak budou šířit i ze zakrytovaného objektu. Sice ne tolik, ale je otázka, nakolik budou opatření účinná vzhledem k ceně,“ objasnil. Kraj momentálně zpracovává aktualizaci územního plánu, která právě trasování silnice 43 zahrne. Je pravděpodobné, že zastupitelé dokument projednají po prázdninách ještě před volbami. Zároveň se očekává, že odpůrci stavby nakonec aktualizaci napadnou u soudu.
„Územní plán by skončil u soudu, i kdyby varianta trasování byla jiná,“ myslí si Maleček. Silnice 43 v současné variantě totiž omezuje hned několik obcí, na nichž leží. Jednou z nich je také Kuřim, která s novým trasováním sympatizuje. „Naší centrální křižovatkou denně projede 28 tisíc aut. To by dálnice spojená s obchvatem kolem města vyřešila. Tranzit přes Kuřim by se snížil na naprosté minimum,“ tvrdí kuřimský starosta Drago Sukalovský (STAN).
Opačné stanovisko zaujímá obec Malhostovice. Ta s novým trasováním třiačtyřicítky nesouhlasí. „Jen pár desítek metrů za posledními domy v Malhostovicích nám povede vysokorychlostní silnice. Bude zde hluk, vadí to úplně všemu,“ uvedl starosta Petr Grünwald (za STAN). Zastupovat odpůrce u soudu zřejmě bude společnost Frank Bold Advokáti. „Podle našeho názoru nebyl dodržen zákonný postup, jak se má výběr varianty uskutečnit. Nerozhodlo se to v procesu požadování aktualizace ale v územní studii,“ uvedl advokát Pavel Černý.
Kancelář už dříve při projednávání předchozího územního plánu dotčené obce i odpůrce zastupovala. Soud zrušil krajský územní plán v roce 2012, o čtyři roky později už jeho odpůrci neuspěly a takzvané Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje začaly platit. „Už tehdy jsme zastupovali 40 žalobců a z toho patnáct obcí. Lze očekávat, že to bude nyní podobný počet,“ dodal Černý.
Veřejné projednání aktualizace zásad územního rozvoje se uskuteční 9. června, kvůli koronavirovým opatřením distanční formou. „Nemyslím si, že je to úplně šťastně naplánované. Musíme nastudovat tisíce stran, abychom k nim vyjádřili své připomínky. Spoustu věcí potřebujeme mezi sebou konzultovat a to byl teď problém, když byl nouzový stav a zákaz shromažďování. Máme opravdu málo času,“ podotkla Vonková.
Silnice v bystrcké variantě navazuje na plány Adolfa Hitlera, který chtěl v daných místech postavit dálnici jako spojnici mezi Vídní a Vratislaví. Kvůli válce nakonec zůstala nedokončená a dělníci v roce 1942 základy opustili. Nová rychlostní čtyřproudá silnice má začít vznikat nejdříve v roce 2035.
Zdroj: Seznamzpravy.cz
