Případným kritikům vmetu do tváře své úspěchy, říká lídr Starostů
Patnáct let vede jako starosta jedenáctitisícový Kyjov, posledních pět let zároveň stojí v čele Svazu měst a obcí České republiky. František Lukl jde teď navíc do krajských voleb jako jednička hnutí Starostové pro jižní Moravu. „Člověk musí jít do boje s nejvyššími ambicemi. Pro nás bude podstatné, abychom dokázali prosadit náš program v rámci budoucí koalice,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.
Přitom když se v roce 2016 skloňovalo jeho jméno v souvislosti s lídrem kandidátky hnutí ANO , považoval to za nereálné. „Jsem zavázaný občanům Kyjova a kolegům ve Svazu měst a obcí. Musím plnit své sliby,“ odmítl tehdy František Lukl další funkci.
Co se za čtyři roky změnilo? Už nikomu nejste zavázaný, i když dál oba posty zastáváte?
Ne, bezesporu jsem zavázaný, ale tehdy to bylo v době, kdy před námi stála řada úkolů, které jsme měli v Kyjově dokončit. Ve svazu jsem pak byl novopečeným předsedou a považoval jsem v tu chvíli za nutné rozhýbat vnitřní strukturu, což si myslím, že se podařilo. Teď se mi tak trochu rozvázaly ruce a mám více času věnovat se činnostem s přesahem na kraj.
To je ten důvod, proč jste roli lídra vzal? Dlouho se totiž mluvilo o tom, že jím opět bude stávající náměstek hejtmana Martin Maleček .
V lednu jsem ještě vůbec neuvažoval o tom, že bych se do voleb aktivně zapojil. Martina Malečka si neskutečně vážím, nicméně vnímal jsem, že už nechce být ten, který potáhne peloton. A já rozhodně nejsem někdo, kdo by komukoli bral křeslo. Pozici jsem přijal po dlouhém zvažování a přesvědčování ze strany Starostů. Uvědomoval jsem si přitom právě ta rizika, že se někdo může ptát, zda na to budu mít čas a proč tam není někdo jiný.
Tak já tu otázku položím. Budete mít na práci na kraji čas, když jste starosta Kyjova a šéf svazu?
Záleží, jakou bude člověk zastávat pozici. Zastupitelskou zvládnu určitě, stejně tak i výbor.
A pokud se stanete hejtmanem, necháte si všechny tři funkce?
V žádném případě. Jsem však realista a vnímám potenciál, jaký v tuto chvíli Starostové pro jižní Moravu mají. Budu rád, když dokážeme navázat na úspěšné výsledky, staneme se součástí koalice a budeme spolurozhodovat o důležitých věcech. Na rovinu ale říkám, že o nejvyšší křeslo se poperou ANO , ODS , lidovci a Piráti.
V rozhovoru na webu Starostů a nezávislých naopak prohlašujete, že chcete vyhrát. Tak co je správně?
Člověk musí jít do boje s nejvyššími ambicemi. Pro nás bude podstatné, abychom dokázali prosadit náš program v rámci budoucí koalice.
Pokud se v ní opět ocitnete, můžete být náměstkem, jako je dnes Martin Maleček…
Pozice starosty není podle mě slučitelná s jinou uvolněnou funkcí, o neuvolněné je nicméně možné uvažovat. A právě Martin Maleček dokázal odvést spoustu práce i jako neuvolněný náměstek, což si také já dokážu představit.
Vaše jméno po oznámení kandidatury rozpoutalo rozporuplné reakce. Byl jste členem Rusnokovy vlády a lídr Zemanovců ve sněmovních volbách na jihu Moravy v roce 2013. Neuškodí vaše jméno Starostům tím, že vám konkurenti budou angažmá předhazovat?
Jen člověk, který nemá jiný věcný argument, může použít sedm let starou historii. Nikdy jsem nebyl členem žádné strany a každý může vnímat výsledky mé práce za dobu, která od té doby uplynula. Hned v roce 2014 jsem obhájil pozici starosty Kyjova s takřka 40 procenty, před dvěma lety znovu. Jednomyslně jsem byl zvolen předsedou svazu. To mi dává jasnou zpětnou vazbu, že tu práci asi nedělám špatně. Samozřejmě jsem k těmto výsledkům pokorný, ale jakémukoli kritikovi toto rád vmetu do tváře.
Nicméně uvažoval jste o odstoupení z pozice lídra kvůli aféře na setkání v Lánech s prezidentem Zemanem . V době přísných opatření jste spolu s dalšími účastníky seděli u stolu v rouškách, ale měli před sebou jídlo. Proč jste nakonec neodstoupil? Řešil jste to reálně, nebo šlo jen o gesto?
Nebylo to gesto, situaci jsem bral jako podraz, který jsem učinil sám na sobě, na svém svědomí. Pokud ve svém městě doporučuji lidem, aby nosili roušky, a potom to sám poruším, tak bych z toho měl vyvodit osobní zodpovědnost. Jak kolegové v Kyjově, tak Starostové uznali, že omluva a jakési zadostiučinění tady je, a doporučili mi, abych setrval.
Na plakátech máte heslo „Zpět k normálnímu životu“. V čem žijeme nenormálně?
Tím, že máme povinnosti, které omezují vaši svobodu.
Narážíte na koronavirus?
Přesně tak. Stále se debatuje o rouškách, zda nejsou spíš zdravotním rizikem. Domnívám se, že bychom měli velmi zvažovat, jestli ta opatření jsou smysluplná.
Čím se tedy vrátíme k normálnímu životu? A je vůbec ještě možné se chovat třeba jako před rokem?
Určitě to možné je, pokud dostaneme všechny informace, které s tou infekcí souvisí.
Ani experti ale zatím detailně nevědí, jak se virus chová…
Není ale přece normální, aby ministr zdravotnictví vyhlásil opatření a premiér pak oznámil, že o tom budeme ještě debatovat. Vyvolávají nejistotu. Lidé nemají strach z infekce, ale právě z nejistoty. Navrátit se tedy do doby normální je vrátit se k běžným procesům a předvídatelnému rozhodování. Chápu, že je to nová skutečnost, ale není zkrátka možné říkat, že se k rouškám nevrátíme, ani k plošným opatřením. Velmi pečlivě bych volil slova, protože lidé to vnímají. Pak se nemůžeme divit, že i kdyby se ukázalo, že roušky jsou v pořádku, lidé už tomu věřit nebudou. Jde o to mít jakési jistoty, i kdyby měly být negativní, a vědět je s dostatečným předstihem.
Čísla Františka Lukla
6 měsíců byl ministrem pro místní rozvoj v Rusnokově vládě.
28 let mu bylo, když se stal starostou Kyjova. Vede jej 15 let .
3 strany jej měly na kandidátce, nikdy ale nebyl členem.
Zásadní téma pro kraj jsou podle vás finance. A říkáte, že jižní Morava je vzhledem k počtu obyvatel podhodnocená o zhruba miliardu korun. Ale o tom mluví také stávající vedení kraje, jehož součástí jsou i Starostové, a za čtyři roky se nic nepodařilo vyjednat. Proč by to mělo být jiné?
Protože se nám to povedlo jako svazu u rozpočtového určení daní pro obce. Domnívám se, že minimálně u krajů, kde roste počet obyvatel jako na jihu Moravy, a s tím i dopravní zatížení, je to nasnadě. Když tyto argumenty dáme na stůl, nemyslím, že je kdokoli dokáže logicky shodit. Dnes má kraj na investice 2,2 miliardy, a když k tomu přidáme to, na co má nárok, zbude dost na silnice i další investice.
S kým o tom chcete jednat?
Je potřeba problém řešit přímo s vládou a premiérem.
S jakými dalšími prioritami jdete do voleb?
Jsou to právě investice do silnic, ale cílíme i na vzdělávání, kde chceme odstranit byrokratické komplikace, jež zamezují tomu, aby mohli žáci plynule přecházet mezi jednotlivými studijními obory.
Můžete být konkrétní?
Pokud jste žákem deváté třídy, můžete se rozhodnout, kam půjdete. Ale pak třeba zjistíte, že gymnázium pro vás není to pravé, že jste spíš technicky zaměřený. Je proto vhodné najít takové možnosti, aby mezi školami bylo možné jednoduše přejít. Dneska je to tak byrokraticky složité, že žák jde raději znovu do prvního ročníku.
Může to ale kraj v rámci omezených kompetencí vůbec řešit?
Kraj má zákonodárnou iniciativu, může doporučovat změny zákonů. Například Libereckému kraji se takto podařilo v jiných oblastech zákony prosadit.
Starostové jsou součástí krajské koalice, ale mají v gesci pro lidi hodně odtažitou oblast územního plánování. Náměstek Maleček se nemohl nikde vyfotit, jak otevřel domov důchodců nebo opravenou silnici. Neřeknou si voliči, že jste nic neudělali?
Aby se jiní mohli fotit u těch domovů, silnic nebo mostů, je potřeba mít zásady územního rozvoje, které měl na starosti právě Martin Maleček. Je to jen ukázka toho, co je pro Starosty typické. Není pro nás důležitá prezentace, ale že je práce hotová.
Ale to vám ty voliče nemusí přinést, na rozdíl od hezké prezentace…
To si nemyslím, protože řada lidí se už zajímá o konkrétnosti. Na naší kandidátce je celá řada starostů, kteří dnes a denně v obcích slouží občanům. U nás je ta reálná práce skutečně vidět.
Bylo dobře, že Starostové do koalice před čtyřmi roky šli?
Určitě, protože jen v rámci koalice dokážete prosazovat svůj program. Můžu ale posuzovat jen práci Starostů – a z tohoto pohledu si myslím, že obstáli. Podařilo se jim toho udělat opravdu hodně, ať už je to zmíněná práce na zásadách územního rozvoje, či podpora různých dotačních titulů, které pomáhají udržet úroveň služeb v obcích.
Rozhovorem s Františkem Luklem (Starostové pro jižní Moravu) pokračuje série představení hlavních stran a hnutí, jež v říjnových volbách usilují o křesla v jihomoravském zastupitelstvu.
Šel byste po volbách znovu do stejné koalice?
Zástupce jiných stran tolik neznám. O hejtmanu Šimkovi (ANO) můžu říct, že je to člověk na svém místě, který se nenechá ideologicky vláčet. Rozuměl jsem si i s dalšími lídry, pány Nantlem (ODS), Grolichem (KDU-ČSL) nebo Dubcem (Piráti). Sice vám takto mohou sedět lidsky, ale pak se musíte dívat i na jejich programové zakotvení – a to bude otázka následujících týdnů a jednání po volbách.
Máte nějakou stranu, se kterou do koalice v žádném případě nepůjdete?
Spolupráce s SPD , Trikolórou a komunistickou stranou je pro nás absolutně nepřípustná.
Otázkou však je, jestli se do zastupitelstva vůbec dostanete. Zatímco v roce 2016 to ve volbách do kraje vyšlo všem malým stranám, v komunálních v Brně o dva roky později už ne. Proč jste se s nikým nespojili do koalice, navíc v době, kdy se neustále mluví o nutnosti předvolební spolupráce?
Věřím, že máme potenciál udělat dvouciferný výsledek, máme silné osobnosti, které se už teď osvědčily. Myslím si tak, že je dobře, že jdeme do voleb sami.
Zdroj: impuls.cz
