Napětí mezi jednotlivými vrstvami politiky panuje odjakživa. Jiný pohled na svět je z oken malostranských paláců a jiný ze skromných stavení na periferii.
Nejlépe to dokumentuje tradiční spor o rozpočtové určení daní. Vláda a parlament nezřídka přenášejí na územní celky povinnosti, aniž by byly vybaveny dostatečnými prostředky.
Nervozita stoupla během jarní koronakrize, kdy byly obce nedobrovolně zapojeny do vládního projektu pomoci živnostníkům. Následně se dočkaly více než třináctimiliardové kompenzace za výpadek příjmů, nyní ale
žádají dalších 13 miliard. Starostové argumentují, že hrozí nejen zastavení investic, ale někde třeba i městské hromadné dopravy.
Ministryně financí Alena Schillerová je však neoblomná, prý má spočítáno, že původní příděl stačí, a nabádá obce, aby sáhly do svých rezerv. Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš komunální volání odbyl s tím, že šéf Svazu měst a obcí František Lukl kandiduje za Starosty a nezávislé na jihomoravského hejtmana a dělá si tudíž kampaň. O tom, že za Luklem stojí i primátoři a starostové za ANO, Babiš pomlčel.
Aby bylo jasno, kdo je tady pánem, uvažuje vláda na příští rok o zmrazení odměn pro zástupce obcí a krajů, od hejtmanů a starostů po řadové zastupitele. Ministerstvo vnitra svůj návrh vysvětluje potřebou víc nezatěžovat rozpočty už tak napjaté kvůli řádění covidu-19.
Zní to logicky. Je zde ovšem několik „ale“. Komunální, ale i krajská politika je pro nové tváře stále méně atraktivní. Ti, co by o ni jinak stáli, mají leckdy pocit, že se od nich čeká za málo peněz hodně muziky. Jistě, odměny se postupně zvedají. V regionech se po dlouhé stagnaci podle propočtů vnitra v posledních třech letech zvýšily postupně o více než třetinu. Platy starostů a primátorů se již pohybují v rozmezí 42-142 tisíc korun. Je to ale ve srovnání s devadesátitisícovým platem poslanců a senátorů dost – když uvážíme, že nejeden starosta kmitá od úsvitu do soumraku? A to nemluvě o odpovědnosti, kterou na sebe bere. Však je též odliv zájmu o komunální politiku vysvětlován častou kriminalizací politických rozhodnutí. Před soudem stanulo také dost starostů malých obcí kvůli nesprávnému nakládání se svěřenými prostředky. Přitom aparát jim schází a ministerská metodika selhává. Reakce Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv na návrh vnitra přesto a priori negativní není. Souhlasit budou, naloží-li se stejně s platy poslanců a senátorů. Pokud by se jim ale zvýšily, požadují pro starosty, hejtmany a zastupitele alespoň pětiprocentní růst odměn, tedy poloviční ve srovnání s letoškem.
Nabízí se šance překonat příkopy mezi vládou, parlamentem a územními samosprávami a táhnout chvíli za jeden provaz. Voliči by nepochybně ocenili, kdyby se politici z různých úrovní v těžké době, kdy má kdekdo hluboko do kapsy, uskrovnili. Zmrazení jejich platů, za něž se přimlouvají poslanci pirátů, lidovců, Starostů a nezávislých i SPD, případně navázání na minimální mzdu, jak mazaně, ale s malou nadějí na úspěch navrhuje sociálně demokratická ministryně Maláčová, rozpočet nevytrhne. Přesto by šlo o víc než jen o gesto. Byl by to pokus posílit vzájemnou důvěru a loajalitu mezi občany a jejich volenými zástupci.
Zdroj: ČRo Plus
