Starosty pro jižní Moravu vede do voleb František Lukl. Slibuje, že vyjedná pro kraj více peněz od státu.
Starostu ve své obci zná nejspíš každý. A všichni mohli slyšet také o Františku Luklovi, protože „šéfuje“ všem. Posledních pět let totiž vede Svaz měst a obcí České republiky, k tomu dlouhých 15 let starostuje v Kyjově na Hodonínsku. A z komunální politiky tento několikaměsíční ministr pro místní rozvoj v Rusnokově vládě vyrazil dobývat jihomoravské hejtmanství jako lídr uskupení Starostové pro jižní Moravu. Ještě před čtyřmi lety přitom něco takového vylučoval. „Nebudu kandidovat, neboť musím splnit své sliby a uskutečnit program, ke kterému jsem se zavázal svým spoluobčanům v Kyjově a svým kolegům ve Svazu měst a obcí České republiky,“ tvrdil Lukl v roce 2016.
Situace se ale podle něj změnila, dnes má „rozvázanější“ ruce než tehdy. Ani tak však křeslo starosty v Kyjově opouštět příliš nechce, respektive s tím nepočítá – nevidí jako příliš pravděpodobné, že se stane hejtmanem. „Jsem realista a vnímám potenciál, který v tuto chvíli naše hnutí má. Budu rád, když dokážeme navázat na úspěšné výsledky, stát se součástí koalice a spolurozhodovat o důležitých věcech. Na druhou stranu na rovinu přiznávám, že o nejvyšší křeslo se poperou ANO, ODS, lidovci a Piráti,“ přemítá dvaačtyřicetiletý lídr.
Kandidaturou v krajských volbách navazuje na svého předchůdce v křesle starosty Kyjova, lidovce Jana Letochu. „Neříkám, že přímo jdu v jeho šlépějích, ale je mým velkým vzorem,“ popisuje Lukl, který se ve volném čase rád toulá jihomoravskou krajinou a poznává zapadlá, ale zároveň kouzelná místa a přitom si dopřává dobré víno.
Kandidaturou v krajských volbách navazuje na svého předchůdce v křesle starosty Kyjova, lidovce Jana Letochu. „Neříkám, že přímo jdu v jeho šlépějích, ale je mým velkým vzorem,“ popisuje Lukl, který se ve volném čase rád toulá jihomoravskou krajinou a poznává zapadlá, ale zároveň kouzelná místa a přitom si dopřává dobré víno.
Zásadním tématem pro uskupení, které do voleb vede, jsou peníze, jež Jihomoravský kraj dostává od státu. Podle Lukla jich má málo kvůli špatně nastaveným pravidlům rozdělování a přichází tak o částku ve výši zhruba jedné miliardy korun ročně. „Pokud v Jihomoravském kraji roste počet obyvatel, musí se to promítnout v rozpočtovém určení daní. Není možné, aby se to nezohledňovalo. Domnívám se, že minimálně u krajů, které bobtnají a s tím se zvyšuje i dopravní zatížení, je to nasnadě. Když tyto argumenty dáme na stůl, tak si nemyslím, že by je kdokoli dokázal logicky shodit,“ věří vystudovaný právník. Pak podle něj bude dost peněz na opravy silnic, mostů i další investice. I když dnes sám v krajském zastupitelstvu nesedí, vnímá práci kolegů z klubu Starostů pozitivně, protože se jim podařilo ve vedení hejtmanství prosazovat program, s nímž šli do voleb. „Každý občan se může podívat, jak se jaký starosta stará. U nás je reálná práce skutečně vidět,“ uzavírá Lukl.