Cesta vánočního stromu 2019 se uskuteční v sobotu 23. listopadu 2019 a začne v 10:30 v Myslivně lišky Bystroušky v Bílovicích nad Svitavou, ve 13:30 zastaví koňský povoz v zámečku Belcredi v Brně-Líšni, v 15:00 v Dělnickém domě v Židenicích a v 16:30 slavnostně dorazí na náměstí Svobody v Brně. Buďte u toho.

Letošní rok je významný svými výročími i statistikou. Uplyne 100 let od nalezení Lidušky v bílovickém lese, 95 let od postavení prvního stromu v Brně, 90 let od zahájení provozu dětského domova Dagmar. Letošní strom bude třicátým v řadě z bílovického polesí. Podruhé v novodobé historii bude strom dopraven z Bílovic nad Svitavou do Brna koňským potahem, tak jak tomu bylo před devadesáti pěti lety. Hlavními organizátory jsou Bílovice nad Svitavou, Český Červený kříž – oblastní spolek Brno-město, TIC Brno a výše uvedené obce.

První Vánoční strom republiky byl postaven na náměstí Svobody v Brně 13. prosince 1924. Událost, která byla bezprostředním podnětem k jeho postavení, se však odehrála pět let předtím.

V bílovickém lese nedaleko od dnešní Myslivny lišky Bystroušky nalezli v lese 22. prosince 1919, krátce po čtvrté hodině odpolední, tří bílovičtí přátelé – spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek, student Akademie výtvarných umění František Koudelka a soudní úředník Josef Tesař odložené dítě. Sedmnáctiměsíční Lidušku Kosourovou tu svému osudu napospas nechala ležet zoufalá svobodná matka, která se o ni nedokázala postarat. U soudu tvrdila, že byla ve velké hmotné nouzi a dítě v lese nechala poté, kdy slyšela přicházet výše uvedené muže s vírou, že se o její dcerku postarají. Matce Lidušky, Marii Kosourové později uložil soud za tento trestný čin pět měsíců těžkého žaláře. O nalezenou Lidušku se lidé z Bílovic postarali (vedle tří zachránců uveďme manžele Bulovy a Brázdovy a paní Marii Špatnou). Krátce po nalezení Lidušku adoptovali manželé Josefa a Josef Polákovi z Brna. Liduška Poláková se provdala za středoškolského profesora Josefa Chybíka do Prahy. Ludmila Chybíková vychovala čtyři děti a zemřela v Praze roku 1997. Tento příběh se pro Rudolfa Těsnohlídka stal podnětem k vytvoření akce Vánočního stromu republiky s charitativním zaměřením, získávat prostředky pro chudé a opuštěné děti. Inspirací mu byla podobná tradice vánočního obdarovávání z dánské Kodaně. Dalším krokem Rudolfa Těsnohlídka bylo postavení dětského domova Dagmar pro opuštěné děti a sirotky.

V roce 1924 se v Brně zrodila tradice stavění vánočních stromů republiky, které měly především charitativní zaměření. Do akce se okamžitě zapojily desítky menších obci i velkých měst napříč celou naší republikou.

V roce 1928 byl položen základní kámen dětského domova Dagmar v Brně. Do něj byla uložena prsť hlíny z hrobu královny Dagmar (dánský Ringsted). Název domova odkazuje k česko-dánským historickým kontaktům. Dcera Přemysla Otakara I., Markéta, se roku 1205 provdala za dánského krále Valdemara II. (přijala jméno Dagmar) a je vzpomínána pro svou lidumilnost. O rok později byl už provoz domova Dagmar zahájen. Pozemek darovalo město Brno, projekt zdarma vypracoval Bohuslav Fuchs

30. léta 20. století funguje již stavění vánočních stromů jako celorepubliková akce, podporovaná první dámou Hanou Benešovou. Hlavním organizátorem je spolek Péče o mládež, dále České srdce, Československý Červený kříž, Junák a Sokol, pomáhají městské úřady, četnictvo a lokální firmy. Reportáže z kácení stromů i zahajovacích slavností jsou přenášeny celostátním vysíláním Radiojournalu, zprávy o postupu sbírek vydává Československá tisková kancelář

Tradice stavění vánočních stromů byla přerušena nacistickou okupací a poté po krátkém obnovení po 2. světové válce zanikla v průběhu padesátých let. Pomineme-li rok 1968, kdy se stromy stavěly v období krátkého politického uvolnění, čekalo se na další vánoční stromy v duchu tradice Rudolfa Těsnohlídka dalších více než dvacet let.

Od roku 1990, po pádu komunistického režimu v roce 1989, pochází již všechny vánoční stromy pro Brno výhradně z bílovického polesí (v minulosti byly stromy přiváženy i z jiných lokalit u Brna), tradičním dárcem je vždy Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.